Čím méně lidí, tím lépe. O to vtipnější je fakt, že jsem si vybral zemi, která v žebříčku lidnatosti zaujímá druhé místo. Každý z lidských smyslů tady jede na plné obrátky. Když vůně, tak lákající. Když zápach, tak monstrózní. Když chudoba, tak do očí bijící. Když špína, tak brutální. Když hory, tak majestátné. Když jídlo, tak vynikající. Když koncentrace lidí, tak nejvyšší možná. Indie je zkrátka země s extrémy na každém kroku. I přesto se podařilo navštívit Himálaj, města jako MCLeod Ganj, Chamba, Váránasí, Agra a Dillí. Po více jak třech týdnech strávených v této zemi jsem začal přemýšlet nad věcmi, které si člověk z pohodlí svého domova jen stěží uvědomí. Indie je zkrátka jiná planeta o které si nestačí jen přečíst, ta se musí zažít. 

Situace ohledně COVID 19 mě donutila přehodnotit cestovatelské plány a tak jsem začal překotně vymýšlet různé náhradní alternativy. Vznikaly a stejně rychle zanikaly všemožné nápady, kombinace, scénáře.  Nakonec se mi v hlavě přeci jenom „usadila“ myšlenka od které jsem si hodně sliboval a těšil se na ni zároveň. Zmapovat trochu více okolí svého domova. Kopcovitá krajina Valašska nutí k zamyšlení, je krásná, zádumčivá, inspirativní, malebná i docela náročná, plná zajímavých lidských příběhů... Stovky kilometrů po údolích, hřebenech a vrcholcích mě jen utvrdily v tom, že Valašsko a blízké okolí je mým pravým domovem.