TURECKO – DOSTUPNÁ EXOTIKA

Vždyť to není ani tak daleko, takže o Orientu jako takovém se vůbec nedá hovořit. V tomto duchu jsem „ohrnoval“ nos nad zemí, kterou jsem dlouhý čas na mapě světa opomíjel. Nedokázal jsem si vytvořit jakoukoliv motivaci pro návštěvu této oblasti, abych zjistil, jak hodně jsem se mýlil.

Turecké Vysoké Tatry

Pohoří Kačkar mi mé oblíbené horstvo hodně připomíná. Se svým slovenským protějškem snese tato krajina srovnání, alespoň co se jezer, tvarů štítů a věží týče. To je ale tak všechno. Zdejší kopce jsou daleko vyšší, rozlehlejší, liduprázdné. Pokud oželíte (nejste zhýčkaní) lanovky, hotely, chaty, asfaltky, párky v rohlíku a hlavně turistické značení, tak vám tato oblast učaruje. Ale není to zadarmo. Jako daň za všechny výše zmiňované výhody (pro někoho nevýhody) je nutná zkušenost s pohybem ve vysokých horách, orientace nejlépe skloubená s intuicí, kvalitní výbava a notná dávka fyzické zdatnosti, nebo přinejmenším zarputilosti. Odměnou pak jsou fantastické výhledy a pokud budete mít štěstí na počasí (stejně jako já), můžete se pokochat okolní scenérií z nejvyšší kóty s příznačným názvem Kačkar 3937 m.n.m.

Turecký Kurdistán

Při vyslovení tohoto slova se možná ježí chlupy na všemožných partiích těla nejen spoustě lidí všeobecně, ale i samotným Turkům. Já teď pominu politické zákulisí této obšírné problematiky a z čistě osobního pohledu se na věc podívám očima člověka, který do oblasti přijede s úmyslem poznat naturel tamějších obyvatel. Jedním slovem mohu záležitost zhodnotit jako „krása střídá nádheru.“ Jihovýchodní část Turecka je jako návrat do minulosti se vším všudy. Lidé jsou tady usměvaví, nápomocní, sympatičtí a dost autentičtí. Turisté tu moc nejezdí, důkazem je „namátková“ kontrola policie, kterou na mě zavolali občané městečka Gevaş (zřejmě díky mé světlé pleti, krosně na zádech a cestovatelskému odéru). Je mi tady moc dobře, ani se mi odsud nechce…

Tady vládne Van

Tři stejná písmena místním stačí k tomu, aby jimi pojmenovali hned několik věcí zároveň. Jezero Van, město Tatvan, hrad Van, Turecká van (plemeno kočky) a aby těch Van/ů nebylo málo, tak se stejně jmenuje i nejlidnatěší město, ležící na březích největšího tureckého jezera – tedy Van. Rád vzpomínám na další zajímavé cíle, které se podařilo realizovat. Čtvrtý nejvyšší kopec Turecka (zároveň druhá nejvyšší sopka této země) Süphan Dağı 4058 m.n.m., kráter sopky Nemrut Dağı (s všude přítomnými medvědy), nebo výhledově vděčný ,,brdek“Çadır Dağı 3515 m.n.m. Ale nemůžu opomenout další zajímavá místa, na které rád vzpomínám, jako například městečko Adilcevaz a již zmiňované „policejní“ Gevaş.

Resumé

Není mnoho míst, kam by lidská noha ještě nevstoupila. Přesto existují oblasti kde je turismus téměř sprostým slovíčkem. Důvody proč tomu tak je, mohou být všelijaké. Jedním z takových míst je právě východ Turecka. Hory kam se podíváš, skvělí a hrdí lidé, dobré jídlo, autentické prostředí. Navíc, ceny jsou zde neuvěřitelně nízké. Nedělám rozdíly mezi Turky a Kurdy. Všichni se ke mě chovali slušně, přátelsky a s respektem sobě vlastním. Za to jim patří náležité poděkování a obdiv, který si jistě zaslouží.